Archiv článků
Milý Williame (pocta Williamu Shakespearovi)
26.09.2015 13:21
Milý Williame
(Pocta Williamu Shakespearovi)
Milý Williame, čtu Vaše verše v naší době,
a stále více k sobě mne poutají,...
Stoupám s nimi ke hvězdám i klesám,
jako do studny okov prázdný, aby se naplnil.
Ovíjí mne jako zelený břečťan starý dům
svým příběhem neobyčejným, a přec tak...
Sbohem... Věnováno Helence a Vládíkovi Blahníkovým, našim Lovcům okamžiku
24.09.2015 20:31
Sbohem...
Madam, píši Vám, neb spatřil jsem Vás v parku,
oči sklopené, s pokorou jako Johanka z Arcu,
když skromně rozmlouvala se svým Bohem.
Rád bych teď tolik řekl, než dám Vám své sbohem!
Že Vaše krásné oči uchvátili mne do své moci,
jsou příslibem rozkoše a probdělých...
Váhání
23.09.2015 16:47
Váhání
Krásná žena mezi dvěma muži,
po kterém z nich asi tak touží?
Jeden co do krásy jak Adonis bohatý,
druhý stár, ošklivý jako čert rohatý.
Adonis chud, však stařec penězi vládne,
míti se lépe s ním bude pak snadné.
A přec tvář krásná k sobě ženu poutá,
snadno si poradí,...
Rozhovor o lásce a odmítání
19.09.2015 14:40
Rozhovor o lásce a odmítání
Má krásná paní, proč chcete mne stále odmítati?
Já dal bych Vám vše a vy nic nechcete mi dáti!
Jak zhrzen jsem, když na Vás tu polibek loudím,
jak spráskaný pes, co sám ulicí setmělou bloudí.
Můj vzácný pane, Vaše „vše“ jest cesta do pekla,
a přece...
Poutník
19.09.2015 14:24
Poutník
Poutník a jeho kůň přibyli ke stavení,
uvítal jsem je, vida, že jsou unavení.
„Usedni, jsi hostem a budiž přítel,
tvůj kůň je znavený a z daleka přišels.“
Pojedl chléb a sůl, i trochu sýra.
„V dobrého člověka zbyla mi víra.“
Tak pravil a s díky ulehl na skrovné...
Pokušení - věnováno Toníkovi, který svými úžasnými palačinkami a škvarkovým sádlem sám jest Mefistem
19.09.2015 13:52
Pokušení
Sladká něha a něžné pokušení
sladkosti lásky v ještě sladší mění,
a Mefisto, ten pokušitel, svůdce,
k lásce všechny trumfy drží ve své ruce.
Vezmi sobě co nabízí, žádné snění,
vezmi co ti patří, sny se v živé mění.
Touha tě opájí, tak vztáhni ruku,
tvá vůle se...
Milovaná - Věnováno Jitce Růžička, Evansíkovi a Gabíkovi
17.09.2015 18:06
Milovaná
Neskutečně krásná vešla,
když zima šla už spát,
její moc z vůle boží vzešla,
úrodu chladné zemi dát.
Bohyně lásky očí sivé šedi,
dlouhý vlas barvy havraní,
zdobená náramky z červené mědi,
půvabnou chůzí si tě podmaní.
Studený kraj zdobí růžemi,
sedmikráskou pak horský...
Píseň mého kraje
12.09.2015 18:49
V horách, zvaných Krušné,
leží malá víska,
povahy jsou rušné,
často se zde blýská.
Ten kraj je mi milý
po mnohé dlouhé roky,
zastavme se chvíli
pod stříbrnými buky,
před jezevčí norou,
kol muflon chodí rád,
pod Seeberkem, horou,
kde stával starý hrad.
A Žeberská...
S knihou
11.09.2015 22:24
S knihou
S knihou, v pohodlí starého křesla,
náhle mi hlavou myšlenka přešla,
kolik písmen a slov složí příběh?
Třeba Ryzáčka, Steinbeckovo hříbě?
A kolik Verneovu Cestu na Měsíc?
Spousta, snad více jak na tisíc!
A kolik slov je třeba ve verších?
Ať v těch dnešních nebo...
Kolik se vejde...?
11.09.2015 22:21
Kolik se vejde?
Kolik štěstí vejde se do dešťové kapky?
Do jedné málo snad, však po tisích prší.
Kolik naděje vejde se do malé jiskérky?
Do jedné málo snad, však po tisích srší.
Kolik se vejde radosti do krásné růže?
Do jedné málo snad, však po tisích voní.
Kolik se vejde...
Záznamy: 121 - 130 ze 160
