Když slovům rozum chybí

Když slovům rozum chybí

Snášíte snůšku hloupostí.

Raději mlčte! Však s hrdostí!

Neb Vaše hloupost bolí tuze, 

jako srážka s volem v mlze.

Vůl za svým aspoň jde si,

Vy touláte se bez cíle, kdesi

a jasný směr Vás míjí, pane.

Ne tak potyčky Vámi rozpoutané.

A jako vola porážka čeká,

...ta představa poněkud leká...,

Vás v souboji slov nemine.

Kam tak spěcháte, jémine?

Uznejte, co chybí Vašim slovům!

Bojím se, že jest to rozum.

Tak své plky nechte spát,

k moudrosti, prosím, je nechte zrát.

Tolik má rada, pane, pro Vás.

Slova jsou jako provaz,

kterým svážete protivníka.

Však, věřte, inteligent z boje neutíká!