Král a pevnost nedobytná
17.10.2019 16:58
Král a pevnost nedobytná
Před hradbami stojí král.
Ach, tolik by je ztéci chtěl!
A jak trubadúr na loutnu hrál,
on pod vousy svou melodii pěl.
Páže podalo mu vína číši.
Smočil rty, oči přivřel chtivé.
Když orlův křik se ozval z výšin,
měl v mysli jen plány lstivé.
Tolik ho láká ten nedobytný hrad.
On musí jej dobýt! Spřádá sítě.
A jak hrad odolává, on má ho více rád.
„Hurá do boje!“, tu vyskočí hbitě.
A na svém koni tryskem spěchá k cíli.
Po boji čeká ho sladká cena.
Místo meče květinou do srdce miří,
neb tou nedobytnou pevností jest žena.
A zda se králi otevřela k hradu brána?
To nepovím vám, už dávno tomu.
Snad to ví jen ta krásná panna,
jež po soumraku otevřela...však nejednomu.
