Lýtka a svody

Lýtka a svody

Když mužům začnou se zapalovati lýtka,

pýří se jak v zahradě ta nejrudější kytka.

Neváhají použít tuze rafinované zbraně

jen aby žena alespoň pohlédla na ně.

A když objekt touhy zavadí o ně pohledem,

tu vypnou hruď, pyšní jak pávi, v županu škaredém.

Sotva začnou do skály tesat svá slova lásky,

jsou plni naděje, snažíc se získat srdce své krásky.

Ale když kráska zatvrdí se proti všem svodům,

jdou svůdci jak na porážku, podobni volům.

Neb paví pýcha, jak víme, předchází pád,

nechte si, pánové, na svody zajít svůj hlad.

Žena není ovoce, které je snadné utrhnout si,

netouží po pávu, chce muže s vousy,

chce pevnou náruč, ne slova ve skále

a snadno prokoukne i srdce nestálé.

A tak když se vám muži, zapalují lýtka,

vynechte v proslovu svá slova plytká.

Přistupte k ženě jak muži činu rozhodní,

po čem žena touží, přemýšlej, uhodni...