Malá hrdinka

Malá hrdinka

Pluje malá rybka klidným mořem,

zvídává ve svém barevném hávu.

Tu se schová za korálovým keřem,

tu mezi chaluhy opatrně strčí hlavu.

Amfora v písku skrývá svoje tajemství.

ze země dobrého vína a olivových sadů.

V odlesku slunce se elegantně skví,

zatímco chobotnička čeká na návnadu.

A jak si tak rybka pluje dobrodružstvím vstříc,

stařičký oceán ji na své příběhy láká.

Poslouchá, s pohledem upřeným na měsíc,

jehož tvář zbrázdila vlnka křivolaká.

Vypráví oceán o ženách a špercích zlacených,

o lidských životech zmařených v lítém boji,

o osudech  korábů v bouřích ztracených,

“No tak, staříku, vždyť se rybka bojí!

Pověz raději o slunce rudém úsvitu.

Jak barvy sasanek na dně mořském hrají!

O lehkém vánku, ve chvilce není tu.

O kráse mořských vln, až se dech tají.”

Těší se rybka z těch krás jak proplouvá mořem.

Mrzutá muréna se ve své jeskyni krčí.

Malá hrdinka žije si svým mokrým životem,

ač chtěla by nám vyprávět, moudře mlčí.