Malířka - věnováno Petrušce
31.07.2015 09:21
Malířka
Před prázdným obrazem stála sama, dáma, držíc štětec jediný,
v pokoji, v němž hodiny ručičkami malovaly své vlastní dějiny.
Stála a přemýšlela... co všechno se do obrazu vejde?
Myšlenky barvami hýří... duhový svět, duhový kůň,
duhový pes... nesmysl? Co na tom sejde?
Hodiny stále kreslí svůj čas, stojí a přemýšlí, dáma...
Přiloží štětec k bílému plátnu. Rychlými tahy, neváhá, maluje...maluje
sebe sama.
