Nejkrásnější pohled

Nejkrásnější pohled

Tvá hrdost a síla vzpíná se k širému nebi,

krásnější pohled před mýma očima nikdy snad nebyl,

poutá mě souhra tvých napnutých svalů,

když pouštíš se s radostí do rozverného cvalu.

V tu chvíli jsi jako hříbě pod matčiným dozorem,

jak s větrem závodíš pod modrým obzorem.

Oči jako dvě veliké kapky ranní rosy,

vidím v nich celý svět a ještě cosi...

snad štěstí, snad radost a barevnou duhu,

snad odvahu, snad volnost i úctu k Bohu,

když zvedáš hlavu se ctí anglického šlechtice.

Tvé srdce však budí mou pozornost nejvíce.

Je srdcem bojovníka i srdcem plaché laně,

a přitom bez výhrad spoléhám se na ně,

když do bitvy neseš mne s výsledkem nejistým,

v rytmu vířících bubnů a trylků flétnisty.

Tvé rychlosti a instinktům svěřuji osud svůj,

nebe je nám společné, věřím v tebe, příteli můj.