Píseň mého kraje
12.09.2015 18:49
V horách, zvaných Krušné,
leží malá víska,
povahy jsou rušné,
často se zde blýská.
Ten kraj je mi milý
po mnohé dlouhé roky,
zastavme se chvíli
pod stříbrnými buky,
před jezevčí norou,
kol muflon chodí rád,
pod Seeberkem, horou,
kde stával starý hrad.
A Žeberská lípa,
strom i paměť věků
už z dálky tě vítá,
za její věk děkuj.
Však nejmilejší pro mě,
jedna stará hájenka,
žila jsem v tom domě,
nejkrásnější vzpomínka
Posluchám, jak šustí listí,
trylky rehek hraje,
potok sem tam vlnku pustí,
píseň mého kraje.
