Poslední dopis

Poslední dopis

První dopis z vojny posledním se stal,

když svou kulku pro mne osud přichystal.

Teď místo tvé něžné ruky na mé hrudi,

rudý květ můj kabátec napořád už zdobí.

Ty, můj bratře v boji, vezmi svoji zbraň,

ukaž jak své zuby cení ocelová saň.

V zákopech bláto, zima slídí na kůži,

slzy mužů znavených jsou jak rosa na růži.

Louku zdobí květy a krutě rudé moře,

cítím vztek, smutek i všech matek hoře.

Bratři mí svůj život dali Bohu na oltář,

přeci je Bůh ve své moci velký samotář .

I já už jsem sám ve svém z trávy lůžku,

v ruce držím vzpomínku, ze tvých vlasů stužku.

A nade mnou se sklání něžný mák vlčí

soucitný i hrdý, ve větru se kývá, mlčí.

První dopis z vojny posledním se stal,

s citem jsem ho před bojem, tobě lásko, psal.

Teď místo tvé něžné ruky na mé hrudi,

hrdý vlčí mák můj hrob na věky už zdobí.