Pro tebe

Pro tebe...

Nabídls mi svá ústa k políbení,

já se nebráním, odvaha se cení.

Když tvá ruka klouže k mému klínu,

necítím stud, však vzrušení...ani vinu.

Jak ta druhá hladí moje ňadra,

poddám se, to touha se vkradla.

Taji jako vosk zapálené svíce,

hlazení už mi nestačí, chci více.

Tvé polibky jako déšt smáčí má ústa.

Je ze mě oáza, už ne poušť bohapustá

když vstoupíš do mého území.

Nevnímám, lásko má, jsi k zbláznění.

Zašeptáš slovíčka, tu něha je vášní,

hlavu jsem ztratila, jak je to zvláštní...

A v srdci místečko zalité citem

stává se pro lásku útulným bytem.