Řád a neřád

Řád a neřád

Rád skloním se před spravedlivým řádem,

však hlavu hrdě zvednu před neřádem.

A když bude třeba, pozvednu i svůj meč,

tak zmlkni, neřáde, nech si svou přihlouplou řeč.

Nech si své “pravdivé věty” veskrze lživé,

tvé myšlenky jsou cizího mamonu chtivé

a uzmout moc do svých rukou toužíš,

ne spravedlivému řádu,  jen sám sobě sloužíš.

Pozornost světa k sobě poutáš sliby,

však sliby neplníš, jsou jen planá “kdyby”

a tvůj úmysl, věru, čistý, není,

jen hlupáci si tvých tvrzení cení.

Tak už umlč svůj jazyk chlupatý,

místo planých řečí chop se lopaty,

a pozornost si získej prací poctivou,

zahoď, neřáde, svou letoru lenivou.