Slova

Slova

Mluv, pane, máš – li nám co říci,

mlč však, než ublížíš duši přeci.

Než slovem zraníš něčí city

mlč, neb zraněn budeš brzy i ty.

Mluv, když pohladiti můžeš,

mluv, když dobro dávat budeš,

a hlupáka nech vymluvit, i když hloupě plká,

rozpovídej krásnou ženu, která očkem mrká.

Není stejné slovo, významy se mění,

odvaha všem pravdu říci, to se také cení,

a umění utěšit stává se tak vzácným,

i slovem se zavázat závazkem vždy platným.

Věty z úst se linou, a snad čekáš zázraky,

mlátit prázdnou slámu, říkat pravdu náznaky,

přece přímou řečí s přímým úmyslem

získáš sobě více, než vysloveným nesmyslem.