Váhání

Váhání

Krásná žena mezi dvěma muži,

po kterém z nich asi tak touží?

Jeden co do krásy jak Adonis bohatý,

druhý stár, ošklivý jako čert rohatý.

Adonis chud, však stařec penězi vládne,

míti se lépe s ním bude pak snadné.

A přec tvář krásná k sobě ženu poutá,

snadno si poradí, není nána hloupá!

Mladého pozve si do svého lůžka,

starci dovolí být přepychu snůška.

A jak si řekla, tak dáma zvolila,

starce vzala si, hocha v dům vodila.

Ošklivec starý, již nemohouc na nohy,

tíží ho jeho věk a také parohy,

sebral poslední sílu, soka se zbavil,

osud ho potrestal, mrtvicí ranil.

A já se táži, co dál krásná vdova?

Hledá sobě kohoutka do lůžka znova.

Užívá života, přepychu, mládí,

muže se jí zachce, s tím si zadovádí.