Zasvítilo sluníčko na listnatů horu

Zasvítilo sluníčko na listnatů horu

Zasvítilo sluníčko na listnatů horu,

zahřálo hlínu u čerstvého rovu.

U něj pláče maličká dívčička,

pláče a volá svojeho tatíčka.

Pláče a volá, však se nedovolá,

tatíček neslyší pod hlínou zdola,

tíží ho jako z kamení peřina,

cítí jen lásku ze srdce dceřina.

A že cítí lásku, už necítí zradu,

jež ho život stála,

teď tu leží sám a v chladu,

neb nenávist vzplála.

A jak zloba vzplála,

zlem to zlé zpět oplatil

tvá matička za to stála,

však životem svým zaplatil.

Zasvítilo sluníčko na listnatů horu,

zahřálo hlínu u čerstvého rovu.

Už neplakej, běž domů, dívčičko,

zahřeje tatíčka, zahřeje sluníčko.