Žena nemravná

Nemravná žena

Nemravná žena nabízí své svody,

vlhký klín, rty k polibku zvoucí.

A jako z poháru napiješ se vody,

tak opiješ se rozkoší tou vroucí.

Ztrácíš se v ní a přece nalézáš,

co jiný hledal před tebou.

A jako motýl z kukly vylétáš,

když zmámí tě svou předehrou.

Vlhký klín a zvoucí k polibku rty,

jak mocné jsou zbraně ženy!

A když na koho usměje se nejsi ty,

cítíš se oklamán, pln vzteku, ublížený.

Když tě svými kouzly poplete touha,

a zdá se ti jako řeka nesplavná,

tu postačí jen chvilenka pouhá,

než k hříchu svede tě žena nemravná.