Dívka spoutaná lýkovými pouty,
kol jen strašidelný les a tmavé kouty,
co se zde skrývá, co přijde vzápětí?
Nechme se překvapit, chvilka napětí...
V tom malý rarach šaty jí svléká,
v předvečer Beltainu obřad ji čeká.
" Až záře ohňů prosvítí noc,
o sladký polibek jelena pros!",
šeptá jí rarášek do něžného ouška,
úrodný klín teď zakrývá rouška.
"Jak spojí se vaše rty, tvá pouta povolí,
spustí se času tajemné soukolí,
hrdý jelen změní se v hrdého muže,
smíš se dotknout jeho horoucí kůže,
a pak už děj se jen vůle boží,
v stínu vznešených stromů, v mechovém loži."
