Smutné oči přivřené, vysílena, o strom opřena trpí, žena.
Není jen žena, je víla, z lásky rozdala se zcela,
teď sama nemocná a bledá, útěchu u svých přátel hledá.
I pomůže Mater Natura, když orla k sobě zavolá
a pro Medikamen k Měsíčnímu pramenu jej vyšle, pro lék, pro ženu,
jež stále trpí,už jen pospává,
pohlazení motýlí se jí dostává
a strom jen něžně ševelí,
do lesa k tichu zavelí.
Orel
již se zpátky vrací, Medikamen v drápech pevně svírá,
nemoc zlá se z těla ztrácí, uzdraví se, smutná víla!
