Hluboko v lesích stojí stará tvrz,
kamenná, zarostlá, lidí jen hrst
k ní cestu zná a obyvatele zdejší.
Ať jedeš na koni, či putuješ pěší,
vítá tě starý muž v kápi s kostnatou tváří,
a zatímco v krbu žne a svíce září,
pán hradu pospává a kapela rohatá hraje
drakovi do ouška, Miláčku spi, a jak noc zraje
blíží se konec tvůj , muž v kápi kosou mávne,
Miláčku... pěje komár v klícce, i růže zvadne.
Hudba jen sálem zní, hodokvas začíná,
tvá svíce umrlčí v okně už zhasíná.
