Zvedni, človíčku, oči od země
a pohleď na nebe bezedné.
Ve hvězdách čti příběh, který se nestal,
o bílém koni, jemuž bůh seslal
vílu s kouzelným lékem,
když znaven poutí světem
ulehl k Duhovému pramenu,
duši znavenu, hlavu svěšenu.
I víla tichým hlasem praví :
"Napoj se můj milý, drahý."
A drak střeží jeho spánek,
jeho dech je teplý vánek,
koně jím hladí a zahřívá.
Mlha je lehká peřina.
S ránem pak přišla proměna,
duše již není znavena,
a křídla s díky s rozepjal,
k nebi, ke hvězdám, pomalu odlétal.
A to byl zrod souhvězdí Pegas,
jež i dnes na nebi shledáš.
