Strážkyně pramenu vílých duší

Strážkyně pramenu vílých duší


Když přijde čas a vílí duše musí odejít,

 a stříbrný paprsek pohladí její tvář,

ona ví, že musí tam jít, kam volá ji měsíční zář.

To láká ji pramen vílích duší v lese utajený,

střežený vílou, starší jí není.

 Na tváři strážkyně věku nepoznáš,

 je krásná a soucitná, ničím jí nespoutáš.

Střeží tu  staletí spánek  a klid,

 v úctě a lásce drží ji  ten čarodějný  lid.



Vytvořte si webové stránky zdarma! Webnode