Už žádné lži
Není nic, co nechtěla bych ti říct,
není nic, co snad bych nechtěla víc,
není nic, než jedna smutná věta,
už tě nemiluji, konec tvého světa.
Tvůj svět už dlouho mým světem není,
hlasitě mlčíš, přec skrýváš rozhořčení,
když říkám s převahou tak krutá slova.
A skvělá ta úvaha je pro mne nová,
že mohu býti zas jen sama sebou,
předsudky nespoutaná, ani tebou.
Tak už žádné další lži, ani mě ani tobě,
sedíš tu schoulený, vztek dusíš v sobě.
A já jsem zatím své svobodě na stopě,
samou radostí lezu tu po stropě,
že zbavím se okovů tvé smutné lásky,
a také povrchní, kdysi milující, masky.
